Červená kniha- černé svědomí lidstva:-)
Červená kniha- černé svědomí lidstva
V roce 1948 byla na zámku Fontainebleau nedaleko Paříže ustavena Mezinárodní unie ochrany přírody (INTERNATION UNION OF NATURE AND NATURE RESOURCES) , později přejmenovaná na Světový svaz ochrany přírody (THE WORD CONSERVATION UNION) , na celém světě známý pod zkratkou IUCN. Dnes sdružuje tato nejvýznamnější organizace ochrany přírody na 650 členů – ať už to jsou jednotlivé státy , vládní úřady nebo nevládní organizace . Aby bylo možné začít pracovat , potřebovali vědci a ochránci přírody získat aktuální přehled o tom , v jakém stavu se světová fauna a (flora) nacházejí , tedy provést jakousi inventuru živého přírodního bohatství . Proto byla necelý rok po založení IUCN ustavena stálá komise pro záchranu druhů , která dostala za úkol vypracovat seznam ohrožených zvířat . K tomu bylo třeba získat a zpracovat ohromné množství údajů z nejrůznějších zdrojů , ať už to byly zprávy cestovatelů , svědectví domorodých obyvatel , hlášení koloniálních úředníků či objevy příležitostných vědeckých expedic. Teprve v roce 1963 dospěla komise k prvnímu celosvětovému soupisu ohrožených druhů zvířat s tím, že u každého druhu byly uvedeny všechny dostupné údaje týkající se stupně ohrožení , početnosti v případě i zajetí a přehled vykonaných i zamyšlených opatření k jejich záchraně . Červenou knihu v originále RED DATA BOOK ,to znamená kniha červených , (tedy výstražných ) dat . Název se rychle ujal a vžil i na veřejnosti . Od té doby vycházejí vždy po několika letech nová aktualizace vydání . Počínaje druhým vydáním přišli autoři s novým pojetím a druhy rozdělily podle stupně ohrožení : jednotlivým kategoriím přiřadily barvy , takže Červená kniha měla podobu jakési kartotéky s barevnými listy . Karty nejvíce , tedy kriticky ohrožených druhů byly červené , takzvané zranitelné druhy , které byly sice ještě relativně početné , ale jejich početnost klesala , byly zapsány na žlutých kartách, zatímco druhy vzácné , málo početné a žijící na ohraničeném území , dostaly bílé karty . Do zvláštní kategorie tzv. druhů vyžadujících pozornost se dostali živočichové , u nichž se nepodařilo shromáždit dostatek informací , aby bylo možno je zařadit do některé z předchozích kategoriích : ti byli zapsáni na šedých kartách . Pro druhy , u nichž nebezpečí vyhynutí pominulo a mohli být z Červené knihy vyškrtnuty , byly připraveny zelené karty ty se však ve dvou po sobě následujících vydáních objevily pouze dvakrát.
