Svět našima očima
Svět našima očima
(Úvaha- slohová práce)
Když se na svět podíváme svýma očima. Tak uvidíme, jak to na té naší planetě chodí a ne tak, jak bychom si my ten chod představovali.
Snad každého teď napadne jedna otázka : Jak to teda s námi je a vypadá? Myslím si, že když se podíváme do ledničky nebo zajdeme do supermarketu, tak zjistíme, že je spousta výrobků, které jsou úplně stejné, ale každý má svůj složitý obal. Nemyslíte, že to je až zbytečné? Protože, když je mnoho výrobků v obalech, tím je i více nahromaděného odpadu. Neříkám, že by teď měli vyrábět jogurty v papíru a mléko v sáčkách to ne. Vezměte si, že skoro každý člověk, či rodina ve vyspělých státech vlastní svoji popelnici, kterou za týden naplní. Kam se pak ty odpady vozí? Je toho přeci strašná spousta. Není totiž tolik lidí, kteří tomu chodu pomáhají a třídí odpady. Někdo, ale ne a tím tedy dopomáhá, že tu pak máme čím dál tím více obalů, většinou plastů, které se buď válí na skládce nebo na trávníku mezi zelenou trávou, plnou kyslíku pro nás živočichy. Je to občas katastrofa a pohled na chemické kytičky na paloučku je občas až děsivá, smutná.
Co s tím můžeme udělat? Vyvěsit bilbordy? Vynadat podnikatelům, spotřebitelům? Stejně s tím asi nic nezmůžeme. Ale mohla by se vytvořit třeba kampaň, kde by se jednalo o bezpečných skládkách. Protože je spousta nalezišť odpadů, kde vtékají chemikálie do podzemních vod a pramenů. Takže se dá říct, že odpady ničí skoro všechny sféry na Zemi. Když se nad tím chvíli pozastavíme, tak je to až nemožné, že někdy tak malé obaly, konzervy, plasty mohou tak přeměnit a zničit přírodu a celý koloběh.
Nejlepší bude, když se každý zamyslí nad sebou a buď svůj život s odpady vylepší nebo nechá v normálu. Asi jinak to neovlivníme, každopádně musíme začít u sebe samého. Musíme otevřít oči.