Nereálný sen
Nereálný sen
Když si vzpomenu na své prvopočátky sportovních výkonů, tak si opravdu nejsem jistá, zda-li jsem se snažila utužit své zdraví nebo se dostat co nejrychleji do nemocnice. Ale to k začátkům patří a žádný učený z nebe nespadl. Ovšem i dnes, když už jsem přeci jen o něco šikovnější než v dřívějších letech, si stále nejsem jistá, jestli to přísloví „ Sportem k trvalé invaliditě“ není trefnější než „ Sportem ku zdraví“.
Jednou až budu nemohoucně sedět na své posteli a vybavovat si svá mladá léta plné namáhavého sportu, tak možná zapomenu na bolest a nebudu čekat, jako každé ráno, až ta bolest přejde. Vžiju se do těch let. Každý den jsem tvrdě makala na atletických oválech, v hale s florbalovým týmem nebo s klukama v posilovně. A proč jsem to dělala, v čem jsem viděla motivaci? No tak asi v první řadě mě to dost bavilo a milovala jsem sport, protože hýbat se, je podle mě božský dar, tak proč ho nevyužít. Asi jsem toužila být vrcholovým sportovcem. Ale všechno jednou bohužel končí.
Ale tak co vidíme na takto namakaných sportovcích? Vždyť vrcholoví sportovci na konci kariéry - a někdy ani ne na konci - jsou takřka úplně vyřízení. Ale zase to jsou vrcholoví sportovci - Ti jsou jak sportovní auta: vysoké výkony, malá výdrž. Mám celkem dost kamarádů, co to vybojovali až do konce, ale teď naříkají na různé bolesti…. Ovšem zase na druhou stranu mně se taky občas po ránu ozvou klouby, záda nebo krk.Tak kdepak asi bude chyba? Zřejmě jsem měla být jako dítko ještě o hodně více pilnější a mohla ze mě být opravdu nějaká bohatá sportovkyně, poněvadž tělo mě bolívá podobně, ale za podstatně menší peníze.
Ale teď už konec představování. Na závěr bych chtěla říct, že taková představa je dost možná, protože opravdu dost trénuji, ale chci ještě více, protože mým snem je se stát vrcholovou sportovkyní a vím, že zdraví je přednější, ale jak jsem mladá a mám trochu jinak posunutý žebříček hodnot, tak radši bych chtěla být ve 40 letech na tabletkách Proenzi, než aby se ze mě stal oválný tlouštík už v mladí. Protože ty bolesti budeme mýt jednou každý … ale sportovní mladí si chci užít.
- jen chci dodat, že je to napsané o mě a o tom jak to opravdu cítím já.