Jdi na obsah Jdi na menu
 


Památky jižních Čech :-)

13. 3. 2008

Památky jížních Čech




KULTURNÍ A PŘÍRODNÍ PAMÁTKY JIŽNÍCH ČECH


Jižní Čechy, kraj po staletí spravovaný lidmi v souladu s nároky přírody, svou krásou překvapí každého návštěvníka. Kdo přijede za historickými památkami, pochopí, jak osvícené a bohaté musely být šlechtické rody a jak vynikající umělci a řemeslníci zde žili. Zanechali zde totiž budoucím generacím nespočet kulturně historických památek jako doklad bohaté a mnohotvárné historie - starobylá města, plná života a kultury, majestátné gotické kostely, zasněné renesanční zámky, kláštery, památky lidového stavitelství, zajímavé technické stavby včetně důmyslných rybničních systémů.


Hrady a zámky
Historické památky jižních Čech jsou dědictvím po předcích, kteří zde stavěli hrady, tvrze a kláštery již od 12. stol. Většina hradů však byla zalažona v průběhu 13. stol. ( mezi ně se řadí třeba Rožmberk, Landštejn, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Třeboň a Stráž nad Nežárkou). Většina staveb byla v průběhu 16. a 17. století přestavěna v renesančním stylu. Hrad v Jindřichově Hradci se změnil v rozložitý renesanční palác s bohatými arkádami a ozdobným rondelem. Na renesanční zámek byl přestavěn i hrad Hluboká, který však konečnou podobu získal za panování rodu Schwarzenbergů, kdy byl přestavěn po vzoru anglického královského zámku Windsdor. Nedaleko stojí jedna z mála slohově čistých staveb v jižních Čechách, barokní lovecký zámeček Ohrada. Schwarzenbergové také nechali upravit do dnešní podoby zámek Orlík, a nechali zrekonstruovat hrad Zvíkov, takže nynější podoba hradu se značně přibližuje jeho vzhledu před staletími. Renesanční podoba zámku Třeboň, vytvořená v době posledního Rožmberka Petra Voka nebyla později už nijak podstatně změněna. K nejmalebnějším stavbám jižních Čech patří i Červená Lhota, renesanční zámek uprostřed rybníka, postavený na místě středověké tvrze.


Bechyně, Blatná, Březnice, Černovice, Červená Lhota, Červená Řečice, Český Krumlov, Český Rudolec, Čestice, Čimelice, Dačice, Drahenice, Herálec, Hluboká nad Vltavou, Horažďovice, Chlum u Třeboně, Chotoviny, Chýnov, Jindřichův Hradec, Kamenice nad Lipou, Kardašova, Řečice,Koloděje nad Lužnicí, Kratochvíle, Lenora, Lnáře, Mladá Vožice, Mokrosuky, Nadějkov, Nalžovské Hory, Nová Bystřice, Nový Rychnov, Ohrada, Orlík nad Vltavou, Pacov, Pelhřimov, Petrovice, Pluhův, Žďár, Protivín, Radenín, Stádlec, Stráž nad Nežárkou, Střela, Škvořetice,Štěkeň, Telč, Třeboň, Třešť, Tučapy, Týn nad Vltavou, Varvažov, Vimperk, Vráž, Zelená hora, Žichovice, Žirovnice Památky lidové architektury
Památky lidové architektury

Krása malebné jihočeské krajiny je dotvářena památkami lidové architektury. Jihočeské vesnice si na mnoha místech zachovaly ráz, který jim byl dánv průběhu 19. stol. Dovednost lidových stavitelů a řemeslníků dokládají zděné domy, které byly postaveny pod vlivem baroka a jejichž stavební styl se označuje jako jihočeské selské baroko ( patří sem třeba Holašovice ). Mnohé stavby selského baroka, roubené domy alpského stylu i venkovské hospodářské budovy patří dnes mezi státem chráněné kulturní památky.

Královská města a městské památkové rezervace
Oporou králů byla v jižních Čechách především města České Budějovice, Písek a Tábor. Písek byl založen na ochranu rozsáhlých rýžovišť na řece Otavě. O 25 let později založil král Přemysl Otakar II. České Budějovice jako oporu proti rozpínavosti Vítkovců,mocného jihočeského rodu. Založení města Tábor je spojeno s husity, kteří zde v blízkosti bývalého zpustlého hradu vybudovali opevněné město.
Z gotické doby se zachovalo velmi málo staveb. Gotické domy s pozdějšími úpravami můžeme najít v Českých Budějovicích, v Táboře i v Jindřichově Hradci. V Písku se nachází nejstarší dochovaný most v Čechách, vystavěný patrně ještě před koncem 13. stol., jehož délka je 111 metrů. Most je vyzdoben barokními plastikami s náboženskou tematikou. Je chráněn jako národní kulturní památka.


Přírodní památky
Důkazem vysoké hodnoty přírodního prostředí jižních Čech je množství oficiálně vyhlášených chráněných území, z nichž dvě jsou dokonce pod ochranou UNESCO (Biosférická rezervace Šumava a Biosferická rezervace Třeboňsko). Ochrana přírody má v jižních Čechách dlouholetou tradici. První dvě rezervace, které byly vůbec na úzrmí Čech založeny, byly zřízeny právě zde. Již v roce 1838 nařídil majitel panství Nové Hrady, aby byl navždy z hospodářských zájmů vypuštěn díl pralesa, kterému se později začalo říkat Žofínský prales. Třetí nejstarší chráněné území Čech a jeden z nejznámějších středoevropských pralesovitých zbytků je Boubínský prales na Šumavě. Teprve s velkým odstupem vznikala pak na Šumavě další chráněná území - přírodní rezervace zahrnující nejcennější šumavské ekosystémy, např. ledovcová jezera (Černé a Čertovo, Plešné), rašeliniště (Rokytská, Jezerní a Buková sleť), pralesovité smíšené či horské smrkové lesy.

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

pěkné

(eva, 3. 4. 2012 19:43)

žejeto moc pěkné