Kočka divoká:-)
Kočka divoká
ŠELMY
STATUS . Ohrožený druh, jehož početnost klesá. Na většině evropského areálu se zachovalo v důsledku lovu a přeměny krajiny pouze nesouvislé ostrůvkovité rozšíření.
STANOVIŠTĚ . Charakteristickým životním prostředím kočky divoké jsou nesouvislé listnaté lesy v pásmu bukovém a dubovém. Zvířata se mohou vyskytovat i ve smíšených lesích ve vyšších polohách, ale optimum je ve výšce 200 až 300m n. m. Zdá se, limitujícím ekologickým faktorem jejich rozšíření je průměrná výška sněhové pokrývky. Kočka je aktivní za šera a v noci. Přes den se skrývá v dutinách stromů nebo ve skalních štěrbinách, méně často v zemních dírách a vzácně i v opuštěných budovách. Z toho vyplívá, že intenzifikací lesního hospodářství se stav jejího životního prostředí zhoršuje.
HODNOTA DRUHU . Kočka divoká je ve smyslu zákona o myslivosti zařazena mezi lovnou zvěř.
OCHRANA . Je nutno kočku divokou u nás zachovat a posouvat hranice jejího rozšíření do ČR, aby se zvířata dostala na lokality původního výskytu. Hodnotit úspěšnost reintrodukce tohoto druhu do CHKO Šumava, která se uskutečnila v roce 1972, je zatím předčasné. Lov zvířete by se měl omezit na dva měsíce (leden a únor), jak již bylo doporučeno na základě výzkumu potravy.
